Obsazení, režie, výprava - to všechno se dá zvládnout, ale co s diváky?

Ach ta puberta

28. listopadu 2012 v 23:05 | Péťa P. Ríová |  Názory, komentáře
Jak se mi již mnohokrát ukázalo, moji spolužáci skrývají nepoznané zásoby inspirace. Oblíbila jsem si tuto jejich vlastnost, přestože mě většinou musí nejdříve namýchnout.
Je tomu již několik dní, co mé uši a jiné smysly zaregistrovaly ukázkový příklad jízlivosti a sebestřednosti: "Pabišková ty z tý puberty snad nikdy nevyrosteš." S tímto faktem asi souhlasím, mám to po tatínkovi, tomu také babička každoročně oznamuje tuto skutečnost. Vlastně mi to ani nevadí, beru to spíše jako svou přednost.
Mladí lidé se totiž denně trápí věcmi za které si mohou mnohdy úplně sami. To že se nemůžete rozhodnout mezi dvěma chlapci nebo naopak jednoho uháníte stylem nadzvukové stíhačky F-16C Fighting Falcon není asi zrovna chyba těch okolo. Vaše okolí také opravdu nezavinilo vaši nevědomost a naprostou lhostejnost vůči učení, tedy ani následné propadání z tu a tohohle předmětu.
Myslím si, že je lepší koukat na svět očima možná trochu naivníma, ale veselýma a vzhlížejícíma do budoucnosti s oprimismem než tvářit se jako padesátiletá bába, která v životě nic nezažila a teď se chce pomstít celému světu.
Co si myslíte vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 28. listopadu 2012 v 23:38 | Reagovat

Já myslím Péťo že máš pravdu, ale taky že nemáš pravdu v tom, že namíchnout je s tvrdým y. :-D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama