Obsazení, režie, výprava - to všechno se dá zvládnout, ale co s diváky?

Moji milí aktivisté...

27. července 2011 v 21:15 | Péťa P. Ríová |  Názory, komentáře
"Nešahejte na mě vrahové!" ozývá se šumavským lesem spolu s burácením motorvých pil a sekyrek. Skupia těžařů se snaží odhnat větší skupinku ekologických aktivistů. "Za co vůbec bojujete chátro blbá?" vykřikne jeden těžař.

A tuto otázku jsem si položila také i já.

Nejprve bude vhodné, když si celý případ trochu rozebereme, aby i ti, kteří se o naše krásné národní parky a chráněné krajiné oblasti nezajímají věděli očem je tu vlastně řeč a proč v televizi neustále ukazují nějaké týpky přivázané ke
stromům.

Na začátku tohohle humbuku stojí malý, ale opravdu docela malinkatý brouček s nevinným jménem lýkožrou smrkový, lidově známější jako kůrovec. Tento né zrovra roztomilý brouček je učiněné zlo. Na jaře, když se probudí a vyrojí, zavrtávají se pod kůru stromů, kde spořádávají lýko (pro ty, co se o tom neučili, lýko slouží ve stromech a všeobecně vrostlinách jako rozvaděč vody a živin, tudíš něco jako naše cévy). Strom pak nemá živiny a vodu pro asimilaci a umírá. Normální zdravý strom se dokáže ubránit náltu několika kůrovců. Pokud však nastane kalamita, neubrání se ani strom ve kterém je převtělený Rambo. Staneli se, že je strom starý nebo nemocný a kůrovec ho napadne, je vše v naprostém pořádku, tak to je v přírodě. Ovšem právě na Šumavě začala ta mrcha žrát i stromy zdravé.

Mnoho lidí se ptá, proč se tento brouk přemnožil. Jednoduchá odpověď: mohou za to smrkové, nebo jakékoliv monokultury (monokultura=určité místo na kterém je dominantní pouze jeden druh, např. pole, smrčiny, borové lesy apod.). Lýkožrout nenapadne každý strom, některé (jako např. smrk) jsou k tomu náchylnější. Tím, že člověk vysázel jeden smrk vedle druhého, umožnil tím kůrovci jenom vylést z "obýváku" uletět metr neb dva a je v novém. Kdežto, kdyby mezi těma dvěma smrky byl nějaký strom méně náchylný, už to má ten zmetek malej dál, cesto ho může třeba něc sežrat nebo to může být tak daleko, že tam prostě nedoletí.

Samozřejmě, že existuje i obrana. Krom již zmíněného nevysazování monokultur léčba pomocí pesticidů (prostředek hubící škůdce), který je ovšem v NP nebo CHKO nemyslitelný, protože by ohrozil i další, mnohdy chráněná zvířata. Připadají tedy v úvahu tři možnosti:

1. Vykácení napadených stromů a jejich okamžitá likvidace
To máte jako s ptačí chřipkou. Pokud se nakazí chov, musí se vybít, jinak se nemoc šíří dál. I takto to funguje u stromů. Když zničíme zdroje, dokážeme částečně potlačit i šíření.

2. Pokácení několika zdravých stromů
Teď si troufnu přirovnat tento způsob k lovení myší. Pokud obětujete kousek sýra do pastičky, nalákáte myšku. Pak to udělá *CVAK* a myška jenom třepe nožičkama. Pokud pokácíte jeden zdraví strom, lýkožrouti si do něj zalezou a my pak stromek zlikvidujeme a co? Lýkožrouti ani nožičkama nestihnou zatřepat.

3. Feromonové lapače
Podlení možností, podle mě nejméně efektivní jsou právě feromonové lapače. K těm si tolika věc nebudeme říkat, stačí vědět, že fungují tak trochu na sexuální touze. Však všichni víte co je to feromon ne?

Tak teda k těm aktivistům... Za co tedy bojují? Nechtějí aby se kácelo na Šumavě, to už všichni víme. Tvrdí, že na místech vzniknou holé planiny a tudíž ubyde životní areál pro chráněné druhy jako jsou tetřevi hlušci, kulíšci nejmenší atd. S tím souhlasím. Ale mohu namítnout, že pokud se s kůrovcem nezačn něco dělat, napadne další a další stromy. Les jako takový je poměrně rychle obnovitelný. Pokud se vysadí i jiné druhy a nevznikne monokultura, zamezí se dalšímu šíření a zvířata, která tam žijí budou dále spokojená.

Tím, že naši milí aktivisté budou blokovat práce dřevařů ve stylu "Nechte brouka žít!", způsobí, že si brouk bude žít v blahobytu a zvykne si na komfort "přídavky" jako někteří naši spoluobčané (že nikdo nevíte oč jde :-)). Aneb jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. Aktivisté a správa národního parku se perou a náš milý lýkožrout si blahem píská.

Já osobně odsuzuji práci obou subjektů. Kdyby se dohodli a vymysleli spolu systematický plán, udělali by lépe, než kdyby se oháněli soudy nebo přivazovali ke stromům.

A co si o tom myslíte vy?

S přáním hezkého dne bez brouků v hlavě
Vaše
Péťa P. Ríová

Info k fotu: Jedna fotka z mého ochranářského mládí. :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. července 2011 v 11:25 | Reagovat

Chtělo by to vysaditi více datlů ...

2 Malkiel Malkiel | Web | 30. července 2011 v 10:23 | Reagovat

Nezbývá mi než s článkem souhlasit.;-) Dohoda mezi aktivisty a správci parku bohužel není možná. Ti takzvaní "aktivisti" jsou totiž z principu proti všemu, pro které je boj proti něčemu způsobem jejich života. Jsem přesvědčen, že kdyby se vedení parku rozhodlo nekácet stromy, tak by okamžitě začali řvát ať se začne s tím lýkovcem konečně něco dělat.

3 Johana Johana | 5. srpna 2011 v 18:50 | Reagovat

Ony nyní kácené stromy jsou vysazeny v bezzásahové zóně, pro ty méně bystré je to (jak už název napovídá) zákonem vytyčené území, ve kterém je zakázaná veškerá lesnická činnost. Pro ty ještě méně bystré to znamená, že les se má nechat růst/odumírat vlastní cestou a vlastním tempem.
Opravdu nevím, proč jsi tohle ve článku nezmínila, protože je to jedna z nejzásadnějších věcí, které bychom o této problematice měli všichni vědět.
Správně jsi napsala, že monokulturní lesy jsou příčinou přemnožení kůrovce. Účelem aktivistů stavících se proti kácení je ponechání oněch smrků právě kůrovci. Nynější smrkový les podlehne kůrovci a na jeho místě postupně vyroste les nový, přírodní a takový, jaký je přirozený pro zdejší krajinu. Toto si naši aktivisté nevymysleli, ohlížejí se za hranice (Bavorsko,..), kde stejnými nulovými zásahy vyrostly nové a zdravé lesy.
Oni aktivisté nejsou žádná místní společenská spodina bojující proti všemu a všem, nýbrž většina z nich jsou odborníci s vysokoškolským vzděláním a mnohdy je to pro ně vůbec první "akce", do které se zapojili po tom, co jim to poradil zdravý rozum. Proto je komentář Malkiela zcela zcestný.

4 Péťa P. Ríová Péťa P. Ríová | Web | 5. srpna 2011 v 18:59 | Reagovat

[3]: V bezzásahové zóně, kterou někdo chytrý uměle vysadil... Pokud by se stromy nechali kůrovci na pospas, sežere lýko, tedy rozvodnu živin ve všech stromech v okolí, tudíž vznikne defakto mrtvá zóna a tudíž obnovení bude trvat déle, než když mu člověk, byť jen malinko pomůže.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama