Obsazení, režie, výprava - to všechno se dá zvládnout, ale co s diváky?

Zápisek z hradecké ZOO...

13. ledna 2011 v 21:05 | Péťa |  Všední zápisky
"Přítel je, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád. Je to osoba, s kterou se odvažujete být sám sebou." Crane

Tento den se tváří jako každý jiný, ale zas tak jiný není. I když jak se to vezme. Zapadá do posledního týdne, který je ve jménu špatné nálady. Hodně špatné nálady.

Sem sobec. Děsný sobec..

Furt si na něco stěžuju. Myslím si, že jsou všichni proti mně, teda né všichni, třeba má spolubydlící Lucka, nebo moje pravá uchylná ruka Terka Cermanka, ti jsou super, příjde mi, že mi jako jedni z mála rozumí. Sem fakt děsná... Kolem jezdí sanitky a třeba ti lidé v ní umírají, ale já tu sedím jako hromádka neštěstí a jenom se lituju. K čertu s lítostí...

Ve škole nuda, keci, keci, keci... Hnus... Nehezčí na dnešním dni byl asi citát z bídníků: "Nebojme se nikdy zlodějů a vrahů. Jsou to jen vnější drobná nebezpečí. Obávejme se sebe samých. Mysleme jen na to, co hrozí naší duši.". Začala jsem mít uchylku, a podtrhávám si hezké citáty v knížkách. Také se mi líbila věta: "Mám vlastní filozofii."

Před chvílí jsem se vrátila s organizační schůzky naší 10. výchovné skupiny. Stále to samé. Prý začínám být zvrhlá. Ale můžu snad za to, že je to tu jak ve vězení? Že mně ten pokoj deptá? Že je to tu strašidelné? Jako v němocnici? Hnus...

Prach je utřený, po pánech dělnících vysáto, kytka zalitá...

Štve mě to... Furt nám na intru rvou do hlavy jak je důležité aby jsme se cítili psychicky v pohodě, jak je důlěžité relaxovat, odpočívat, ale jak mám k sakru odpočívat v tomhle debilně hnusnym pokoji? Je to krásný jak osina v zadku... Takže hnus.. Ble...

Poslouchám Bryana Adamse, takže na mně jde krize... Hlavně si nesmím pustit snuff od slipknotů, a She speak od mého super spolužáka Dana, jinak mně to složí... Uf, dýchej...

Snad alespoň jednu kladnou větu přihodím. Včera byl ve škole den otevřených dvěří. Cítila jsem se jako zvíře v ZOO, a tak sem dostala o informatiku nápad, že si rozdáme role zvířátek. Já jsem byla ovečka, Dan byl žirafák, Nelly byla opička, Mirka byla koza z liberecké zoo a Denisa byla bloud, vembloud :-). Na můj počítač přišla cedule s nápisem: "Vstup 20,-" a "(ne)KRMTE ZVÍŘATA". Naše paní profesorka vždy, když přišli rodiče s jejich ratolestmi zvolala: "Nekrmit a usmívat!". Tak alespoň něco z mého života...

Mějte se hradecky a nazdárek :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama