Obsazení, režie, výprava - to všechno se dá zvládnout, ale co s diváky?

Slečna Paranoia

9. ledna 2011 v 9:46 | Péťa |  Všední zápisky
V jednom království zvaném Fantazie žila jedna mladá a chytrá slečinka, které všichni říkali Paranoia. Narodila se do obyčejné rodiny, její tatínek byl podnikatel a maminka šila pro ostatní obyvatele Fantazie oblečení. Měla moc ráda zvířátka. Její babička, u které se svou rodinou několik let bydlela měla slepice, kachny, krůty, býka, prasátka, králíky, kočku a tolik svoucného neměckého ovčáka.

paranoia

Paranoia rostla bez nějakých obtíží. Začala chodit do školy, ve které byla velice dobrá, akorát paní učitelky měli pocit, že moc povídá a tak dostala ve druhé třídě napomenutí třídní učitelky. Ve třetí třídě chytla na ulici v Fantazii bacila, ze kterého se vyklubala nemoc zvaná meningitida C. Páni doktoři říkali, že kdyby nebyla tak ochotná bojovat a kdyby jí do nemocnice přivezli o několik hodin déle, její příběh by skončil.

Měla spoustu kamarádů, některé lepší, jiné horší, ale všechny měla ráda a všem bezmezně věřila. Na internetu se seznámila s hafem lidí, například s jejím virtuálním tatínkem, se kterým se bavila strašně dlouho, a který se jí už asi pět let neozval, s bláznem do vláčků, který byl vždycky tak milý, se slečnou, se kterou si chtěla založit stáj a s klukem, na kterého zpočátku nebyla vůbec hodná a provedla mu strašně ošklivou věc, ale postupem času si k němu našla cestu a stala se na něm doslova závislá.


Paranoia stále rostla, dostávala rozum, měnila názory a získávala nové skušenosti.

fobie
Když jí bylo asi 14, zamilovala se do toho kluka, co na něj byla dřív tolik ošklivá, říkali mu Bayard. Bayard byl opravdu užasvoucný kluk. Byl milý, citlivý, ochotný pomoci. Paranoia nastoupila na střední školu, ani neví jak, ale něco se s ní stalo.


Začala podezírat své přátele z toho, že se jí snaží překazit plány, že se ve všem opičí, v každém stínu na ulici vyděla jejího vraha. Bála se i vlastního stínu, začala mít fobii ze tmy, z výšek. Přestala všem věřit. Jediný člověk, kterému byla schopná ještě věřit byl Bayard. Bayard si ovšem našel slečnu, a to Paranoiu srazilo na lopatky. Začala mít záchvaty své podezíravosti čím dál tím více.

Začala být přecitlivělá, na každý podnět reagovala nepřiměřeně. Neustále deptala své okolí, ve všem viděla záměr zničit ji. Extrémně žárlila. Měla pocit, že se zbláznila.

Její zamilovanost začala ochabovat, ale Paranoie její bláznovství zůstalo. Těžko říct, jak nakonec dopadne, její příběh se stále píše. Nezbývá nám nic jiného, než jí držet palce.


Krásná píseň, děsně procítěná, užasná k Paranoiným náladám.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 9. ledna 2011 v 23:43 | Reagovat

jméno jí bylo osudné :-)

2 pavel pavel | Web | 10. ledna 2011 v 17:20 | Reagovat

tak to je mi tě líto, i když jsem na tom podobně... taky jsem si myslel, že ženě mohu důvěřovat a spolu vydržíme. pak přišla ta sekta a žena mne taky, i když citově, opustila.
člověk má věřit jen sobě. jsi mladá, ty najdeš lepšího prince :-)

3 Her alter ego Her alter ego | Web | 11. ledna 2011 v 19:42 | Reagovat

Zvláštní povídka/příběh. Ale líbí se mi. A vlastně docela dost..

Jedno ale musím zkritizovat, máš tam hrubku :D(prostě si musím rejpnout) -  vYděla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama