Obsazení, režie, výprava - to všechno se dá zvládnout, ale co s diváky?

V Hradci jedu a v záři velkoměsta :)

19. listopadu 2010 v 13:45 | Péťa |  Všední zápisky
...města mají styl, všechno svedu, žít v maloměstě tak kde bych dneska byl? Jojo, machruje se mi to co? Děvčica z dědiny a jak se projevuje. Tak aby jste věděli, kdo jednou navštíví Hradec, nebude chtít nikdy jinak :-). Ale né, zas tak užasný to město není, i když mně momentálně žádná chyba nenapadá.

Tento týden byl velice příjemný. Dva dny školy a divadlo. Začnu školou, to nejlepší si nechám nakonec.

Dva dny (čtvrtek a pátek) většina mých drahých spolužáků úplně sabotovala. Sabotovala to i má spolubydlící z intru Lucka, která to svedla na virozu, ale bestak to přehnala se slívkou a měla kocovinu. Abych pravdu řekla, jela jsem do Hradce také jen kvůli divadlu, ale nebudu předbíhat. Měla jsem docela štěstí co se týče písemek. Z latiny jsme psali slovíčka a světe div se, slečna Pabišková měla dvojku, i přes to, že to na papír sázela jak se jí zachtělo a libovolně domýšlela rody a druhé pády. Angličtina byla velmi zajímavá a písemka sporná, ale mám z ní velice dobrý pocit, takže to na dvojku také typuji. Vyjímečně jsem nezapoměla dopsat tvary slovesa to be.


  
Dneska byl také vcelku pohodový den. Měli jsme jenom čtyři hodiny a požádní poplach. Byla to vážně sranda, celý ústav se najednou seběhl venku, bez bund, nepřezuti. Zima jak sviňa. Naštěstí jsme šli hned zpět.

Teď se trošku vrátím k událostem středovým. Ve středu, jak už jste si přečetli nahoře, nepřijela moje spolubydlící Lucka a ani Sam, která přijíždí až ráno. A já spala úplně sama v tom děsivém pokoji! Asi si dokážete představit jako to pro mně bylo, protože já se bojím jít po tmě aji na záchod. Navíc jsem měla úplně desně vtíravý pocit, že mně někdo sleduje. Děs běs. Naštěstí sem usla vcelku brzo.

A teď konečně, to slavné divadlo.

Už delší dobu sem se chystala do Hradeckého DRAKA. Úžasné to divadlo. Opravdu jsem se moc těšila. Uháááá a bylo to tu, ale co to? Lucka tu není, Terka nemůže. JÁ PŮJDU SAMA PŘES CELÝ HRADEC? To mně viděsilo. Měla jsem před sebou velké rozhodnutí. Každý mi říkal něco jiného. Začínajíc "Určitě jdi, vždyť si se tolik těšila" přes "Jak chceš je to na tobě" konče "Určitě nechoď, noční Hradec je nebezpečný". Víte co jsem udělala? ........ Já jsem šla. Z Terminálu HD jsem jela trolejbusem až na zastávku Zimní stadion a od tam tu jsem pokračovala asi 250 metrů, až k onomu místu. Docela sem si ulevila, že jsem nebyla jediná kdo šel v džínách. Příjde mi to sice jako barbarství chodit do divadla v džínách, ale momentálně jsem nic jiného vhodnějšího na sebe neměla. Usadila jsem se pohodlně do svého sedadla s číslem 7 a vyčkávala. Přede mnou seděl nějaký malý klučina, který to soudě podle vyprávění už viděl a s paní co seděla obsedadlo vedle mně si náruživě povídal. Za asi 5 minut jsem věděla, že bydlí na Slezkém náměstí, jmenuje se Vendelín, dělá nějaký asijský bojový sport (teď už si nevzpomínám který), do které chodí školy, že dvě sestřenice a ta jednu se mu narodila teprve před dvěma dny a spoustu dalšího. Začalo představení. Popisovat vám to celé je asi nemožné, byla jsem z toho celkově unešená. Jen pro ty, kteří nevědí na čem jsem byla, tak tady je odkaz Drak theatre/ZLATOVLÁSKA podle M. D. Rettigové. Po představení bylo ještě cosi s názvem "Nocturno", přirovnala bych to k afterparty, ale bohužel na to už jsem zůstat nemohla. Došla jsem k již zmíněné zastávce Zimní stadion a čekala na trolejbus, protože ten v 20:17 už mi ujel. Docela jsem se bála, hlavně kdy se okolo zastávky začal pohybovat cikán v kapuci. Konečně! Oddechla jsem si, když trolejbus č. 2 přijel k zastávce. S pocitem klidu jsem dojela až na Terminál, od kud sem měla záměr pokračovat na intr.

Ovšem mýlila jsem se. Potkala jsem mé tři spolužačky, které si prohlížely perverzní plakát u Lídlu. Chvíli jsem s nimi obdivovala umělce, který tento transparent nakreslil a poté jsme se skutečně odebraly k intru, protože nám klepal na paty čas. S hladovým žaludkem (zapoměla jsem si koupit večeři), ale s hřejivým pocitem u srdce jsem se vysprchovala a šla spát. Světe div se, ani jsem se nebála (opět sem spala sama).

Teď se nacházím v Chlumci nad Cidlinou a jedu domů. Za chvíli se mi vybije notebook, jelikož sem střevo a večer sem ho nedala na nabíječku. Až přijedu, půjdu s Pipi na konzultační chvilku do mládežnického klubu za našim známým a kamarádem Martinem. Poté hurá na kříž a domů :-)

Mějte se fanfárově a spěte v leže! Ahoj :-)


Ukázka z představení :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fox fox | 20. listopadu 2010 v 13:39 | Reagovat

ahoj , k tvymu članku kde jsi psala jak jste se učily znehybnit ruzna zvířata  , mužeš nam říct jak znehybnit kravu ? nedokažeme si to pedstavit . A taky toho kralika , páčko

2 Péťa Pab. Péťa Pab. | Web | 20. listopadu 2010 v 14:38 | Reagovat

[1]: Máš to v článku, ktrý jsem napsala :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama